Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti diagnostiky a rozvoje dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
Háková, Kateřina ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá možnosti diagnostiky a rozvoje dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku, a to s ohledem na důležitost těchto dovedností pro získávání základních školních kompetencí, jako je čtení, psaní a počítání. Děti s tímto typem postižení jsou specifickou skupinou, která může čelit obtížím při získávání informací z auditivního prostředí, což ovlivňuje nabytí nezbytných znalostí a dovedností. Cílem práce popsat aktuálně používané diagnostické nástroje pro práci s dětmi se sluchovým postižením v předškolním věku. Navazujícím cílem je posoudit, zda a do jaké míry dochází ke zlepšení výsledků testů během řízených aktivit ve srovnání s obdobím, kdy takové aktivity nebyly prováděny. Provedený půlroční výzkum zahrnoval vstupní diagnostiku dílčích funkcí, následnou řízenou činnost zaměřenou na jejich rozvoj a výstupní testování vybraných dětí se sluchovým postižením. Na základě analýzy a zhodnocení získaných dat jsou v závěru práce uvedena doporučení pro diagnostický přístup a podporu rozvoje dětí se sluchovým postižením v předškolním věku. KLÍČOVÁ SLOVA Hiskey-Nebraska Test of Learning Aptitude, dílčí funkce, dítě se sluchovým postižením, diagnostika
Dítě s kochleárním implantátem v mateřské škole
ŠEVČÍKOVÁ, Simona
Předkládaná práce se zabývá tématem a problematikou realizace inkluzivního vzdělávání dítěte v předškolním věku se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné mateřské škole, s konkrétním zaměřením na dítě s kochleárním implantátem. Obsahem teoretické části je vymezení sluchových vad a poruch, včetně klasifikace dle WHO. Další kapitola pojednává o průběhu kochleární implantace u dětí, včetně programování řečového procesoru a následné rehabilitace. Třetí kapitola je věnována vzdělávání sluchově postižených dětí, kde jsou zahrnuty i komunikační přístupy ve výchovně vzdělávacím procesu, jaký je aktuální stav hluchoty u dětí ve světě, kolik implantátů se ročně implantuje u dětí a jaká centra pro sluchově postižené jsou v České republice. Praktická část si klade za cíl zjistit a popsat reálné potřeby a možné obtíže, které mohou nastat při vzdělávání dítěte s kochleárním implantátem v mateřské škole běžného typu.
Pedagogická diagnostika dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
KOŠÍČKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se věnuje tématu pedagogické diagnostiky u dětí se sluchovým postižením. Jejím cílem je zjistit, zda se vybraný diagnostický materiál, který je určený k pedagogické diagnostice dětí bez jakéhokoliv typu postižení, dá využívat i u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. V teoretické části je popsán sluch a jeho náležitosti, etiologie a klasifikace sluchových vad, vyšetřovací metody funkce sluchu a také kompenzační pomůcky. Dále pak teoretická část pojednává o specifikách vývoje dítěte se sluchovým postižením. Je zde také vymezen pojem pedagogické diagnostiky a jejích druhů. V závěru teoretické části je popsán vybraný diagnostický materiál, se kterým je pracováno v rámci praktické části této bakalářské práce. Praktická část je složena z případových studií a samotné práce s diagnostickým materiálem. Také jsou v této části popsány výsledky pedagogické diagnostiky pěti vybraných dětí se sluchovým postižením.
Průběh rané intervence u dítěte se sluchovým postižením
Odvárková, Lucie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá průběhem rané intervence u dětí se sluchovým postižením. Hlavním cílem této závěrečné práce je zmapování poskytovaných služeb rané intervence v České republice, konkrétně v okolí jejího hlavního města. Dílčím cílem pak je zhodnocení těchto služeb z pohledu rodičů i odborníka. Teoretická část se v úvodu zabývá osobností dítěte a počátečního období jeho života, nebylo opomenuto ani jeho historické pojetí či důležitost v rodině. Následuje kapitola věnována samotné rané intervenci, která pojednává o jejím významu, cílech a legislativním začlenění. Část této práce je věnována také historii a jednotlivým resortům, které poskytují své služby rodinám a dětem se sluchovým postižením. Další kapitoly se zabývají nabízenými možnostmi vzdělávání dětí se sluchovým postižením a diagnostikou sluchových vad, zahrnují rovněž kompenzační pomůcky, terapii i komunikační systémy. Praktická část se týká především průběhu a hodnocení rané intervence včetně služeb rané péče v Centru pro dětský sluch Tamtam, o. p. s. Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány z uskutečněných rozhovorů s rodiči a poradkyní rané péče.
Inkluze a integrace dětí se sluchovým postižením v ZŠ hlavního vzdělávacího proudu - vývoj situace v ČR v posledních 30 letech
Jungová, Veronika ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky) Bakalářská práce se skládá z teoretické a aplikační části. V teoretické části se popisuje vývoj školské integrace a inkluze v České republice během posledních přibližně třiceti letech na základě odborné literatury a legislativy. Zaměřuje se na žáky se sluchovým postižením. Je zahrnutý i krátký popis situace v zahraničí a srovnání České republiky se Švédskem. V aplikační části se zkoumá vývoj školské integrace a inkluze na základě provedených rozhovorů s osobami se sluchovým postižením různého věku, které mají vlastní zkušenosti s integrací a inkluzí na běžné základní škole.
Neonatologický screening a následná péče o dítě se sluchovým postižením a jeho rodinu - popis aktuální situace v ČR
Dvořáková, Jana ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat institucionální mechanismus, jímž u nás v současnosti procházejí rodiče, u jejichž dětí bylo v rámci neonatologického screeningu vysloveno podezření na vadu sluchu. První část práce se věnuje neonatologickému screeningu sluchu, jeho podobě v České republice a v zahraničí, jeho historii, legislativnímu ukotvení u nás apod. Dále jsou zde popsané možné způsoby následné péče o dítě se sluchovým postižením v České republice. Empirická část práce vychází z rozhovorů se zdravotnickými pracovníky nemocnic provádějícími neonatologický screening sluchu a s matkami sluchově postižených dětí. Cílem bylo zjistit, jak v praxi probíhá neonatologický screening sluchu, a také, jaké zkušenosti mají rodiče sluchově postižených dětí jak se screeningem, tak s následnou péčí o jejich dítě. Klíčová slova neonatologický screening sluchu, dítě se sluchovým postižením, audiometrie, otoakustické emise, raná péče, rodina
Diagnostika a rozvoj dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
Ondráčková, Zdenka ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možností diagnostiky a rozvoje úrovně dílčích funkcí u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku, vzhledem k nezbytnosti daných schopností při osvojování si základních školních dovedností, tzn. čtení, psaní a počítání. Děti se sluchovým postižením jsou v této oblasti specifickou skupinou, protože se u nich mohou vyskytnout obtíže při získávání informací z majoritní auditivní společnosti, a tudíž i s osvojováním si potřebných znalostí. Jedním z cílů zde představené práce je zjistit, jaké diagnostické materiály jsou vhodné a vypovídající pro práci s dětmi se sluchovým postižením v předškolním věku, zda to jsou testy primárně vyhrazené pro tuto skupinu dětí nebo lze efektivně používat testové baterie určené pro děti slyšící. Druhým cílem této práce je určit, zda a v jak významné míře dojde ke zlepšení výsledků testů za období, kdy s dětmi probíhala řízená činnost v porovnání s dobou, kdy s nimi podobné aktivity nebyly realizovány. S vybranými dětmi se sluchovým postižením probíhalo půlroční výzkumné šetření, kdy byly opakovaně testovány pomocí dvou různých diagnostických materiálů. Ve druhé části výzkumu s těmito dětmi probíhala záměrná práce, která měla přispět k rozvoji jejich dílčích funkcí. Z předložené analýzy získaných dat lze zodpovědět výzkumné otázky,...
Neslyšící rodiče dětí s kochleárním implantátem
Koryčánková, Martina ; Nováková, Radka (vedoucí práce) ; Zbořilová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na neslyšící rodiče dětí s kochleárním implantátem. V první kapitole teoretické části jsou uvedeny postoje ke sluchovému postižení, ze kterých pramení i názorová rozrůzněnost na kochleární implantaci. Druhá kapitola se pak zabývá problematikou kochleární implantace, zejména popisem názorových odlišností jednotlivých skupin, tj. komunity Neslyšících, lékařů a laické veřejnosti. Část této kapitoly se mimo jiné detailněji zaměřuje na pediatrickou implantaci - zejména z pohledu komunity Neslyšících. V závěrečné kapitole teoretické části jsou popsána specifika kochleární implantace dětí neslyšících rodičů, která jsou doplněna o osobní zkušenosti neslyšících rodičů z České republiky, Německa a USA. Výzkumná část předkládá kvalitativní výzkum, jehož hlavním cílem bylo zmapovat, proč se neslyšící rodiče rozhodují pro kochleární implantaci svých neslyšících dětí a jak na toto své rozhodnutí zpětně nahlížejí. Klíčová slova: kochleární implantát, dítě se sluchovým postižením, neslyšící rodiče, kulturní přístup k hluchotě, medicínský přístup k hluchotě
Život rodiny s dítětem se sluchovým postižením před, při a po kochleární implantaci
TUZOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pohlíží na rodinu s dítětem se sluchovým postižením, které je uživatelem kochleárního implantátu. Klade si za cíl zjistit názory, postoje a pocity rodičů před, při a po kochleární implantaci. Kochleární implantát je technickou pomůckou, která umožňuje osobám s těžkým sluchovým postižením nejen vnímání zvuků, ale i rozumění řeči a zlepšení nebo vytvoření vlastních řečových schopností. Stal se nadějí tam, kde již sluchadla nejsou dostatečným přínosem. V současnosti se již provádí kochleární implantace bilaterální. Kandidát na kochleární implantaci musí splnit řadu podmínek. Kochleární implantace je procesem, který je náročný jak pro dítě se sluchovým postižením, tak pro jeho rodinu. Aby došlo k naplnění cíle, byl proveden kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnily čtyři komunikační partnerky matky dětí, které již podstoupily kochleární implantaci. Data získaná v průběhu neřízených rozhovorů s komunikačními partnerkami byla zpracována pomocí metody vytváření trsů a poté vyhodnocena. Výzkum přinesl řadu zajímavých skutečností zmapoval postoje, pocity a v neposlední řadě emoce matek v průběhu implantace. Vyplynulo z něj, že pro komunikační partnerky byl proces kochleární implantace náročný, necítily se dostatečně informované, nevěděly, jakou značku implantátu zvolit, během spolupráce s některými odborníky postrádaly empatii, porozumění a v neposlední řadě lidský přístup. Taktéž ze strany své rodiny se vždy nesetkávaly s podporou a výjimkou nebyly ani zcestné názory některých odborníků, s nimiž se setkávaly. Výsledky bakalářské práce mohou být přínosem pro rodiče, kteří uvažují nad kochleární implantací jejich dítěte a chybí jim dostatek informací, nebo pro širokou veřejnost, která má zájem dozvědět se bližší informace o této problematice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.